1Ježíš začal zase učit u jezera a shromáždil se kolem něho velký zástup lidí. Vstoupil proto na loď na jezeře a posadil se. Celý ten zástup stál u jezera na břehu.
2Učil je mnoho v podobenstvích a ve svém učení jim řekl:
3»Poslouchejte! Jeden rozsévač šel sít obilí.
4A jak šel, padla některá zrna na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali je.
5Jiná padla na kamenitou půdu, kde neměla mnoho prsti; hned sice vyklíčila, protože neležela v zemi hluboko,
6ale když vyšlo slunce, spálilo je, a protože zrna nezapustila kořeny, uschla.
7Jiná zrna zase padla do trní; trní vyrostlo a udusilo je, takže zrna nedala žádný užitek.
8Jiná však padla na dobrou půdu, vzešla, rostla a přinesla užitek: některé zrno třicetinásobný, jiné šedesátinásobný, jiné stonásobný.«
9A Ježíš dodal: »Kdo má uši k slyšení, poslouchej!«
10Když byl později sám, ptali se ho ti, co byli s ním, spolu s dvanácti učedníky, jaký mají podobenství smysl.
11A Ježíš jim řekl: »Vám je dáno tajemství Božího království, ale ostatním, kdo jsou mimo, se všechno předkládá jen v podobenstvích,
12aby se dívali a dívali, ale nic neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nerozuměli, aby se nepolepšili a nebylo jim odpuštěno.«
13A řekl jim: »Tomuto podobenství nerozumíte? Jak potom porozumíte všem ostatním podobenstvím?
14Rozsévač rozsévá slovo.
15Na okraji cesty to je u těch, kterým slovo, do nich zaseté, satan sebere, sotvaže ho vyslechnou.
16Podobně je tomu u těch, kde se rozsévá na skalnatou půdu: když to slovo slyší, hned ho s radostí přijmou,
17nenechají však, aby v nich zapustilo kořeny, ale jsou chvilkoví. Když potom nastane pro to slovo soužení nebo pronásledování, hned odpadají.
18U jiných se rozsévá do trní: to jsou ti, kdo slovo slyší,
19ale pak přicházejí světské starosti, záliba v bohatství a všelijaké jiné touhy, a ty slovo udusí, takže zůstane bez užitku.
20A zaseto je zrno do dobré půdy u těch, kdo slovo slyší a přijímají a přinášejí užitek: třicetinásobný, šedesátinásobný i stonásobný.«
21A řekl jim: »Copak se přináší světlo, aby se strčilo pod kbelík nebo pod postel, anebo aby se postavilo na svícen?
22Nic není tak skryté, aby se to neprojevilo, a nic není tak utajeno, aby to nevyšlo najevo.
23Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!«
Mk 4:1-23
@hajaj búvaj ovečky ďalej, oba citáty, které jsi zde vložil, jsou k věci. Je jen málo těch, kteří to, co čtou nebo slyší, také vykonají. Rabín Ježíš buduje své shromáždění z učedníků, nikoli z členů pochybných spolků.:
Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů... Mt 28:19a
Rabín Ježíš současně upozorňuje, že ne každý se může učedníkem skutečně stát:
Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, nemůže být mým učedníkem. Lk 14:33
Křesťanství není pro samouky, být učedníkem, znamená vstoupit do školy Rabína Ježíše. Pouze Ježíš Kristus je Učitel. Samouci jsou lidé, kteří rádi hovoří o tom, co se děje v místnosti, ve které nikdy nebyli. A nemylte se. Stejně bídně na tom jsou všichni členové spolků, ve kterých káží samouci.
Zbloudilci, kteří celý život chodí od spolku ke spolku v naději, že načerpají nějaké moudro, jsou právě ti, o kterých svědčí prorok Izaiáš:
8 »Tento ľud ma uctieva perami, ale ich srdce je ďaleko odo mňa. 9 No darmo si ma ctia, lebo náuky, čo učia, sú iba ľudské príkazy.«
Jejich srdce je daleko od Boha, proto nikdy neučiní, co přikazuje Rabín Ježíš. Nestanou se učedníky Cesty, protože nedokáží opustit všechno, co jim náleží. O tom je další Rabínovo podobenství:
26A každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude podoben muži pošetilému, který postavil svůj dům na písku. 27A spadl déšť a přihnaly se vody a zaduly větry a udeřily na ten dům — a zřítil se a jeho pád byl veliký. Mt 7:26-27
Určeno pouze těm, kteří jsou povoláni za učedníky Cesty.
Jediný a pravý Bůh skrze proroka Ježíše sděluje, že jeho Slovo není srozumitelné všem na potkání. Bůh své Slovo zapečetil a každý není hoden pečeť rozlomit. A zde, v textu výše, se zdá být výklad podobenství. Pokud ale posluchači není dáno, nerozumí ani podobenství, ani výkladu. Slyší totiž jen ten, kdo má uši k slyšení. A to duševní lidé rozhodně nemají. Duševní člověk nemůže rozumět duchovním věcem, která jsou až za slovy.